|
|
Atomic fluorescence spectrometry with volatile species generation - a sensitive tool for ultra-trace elemental analysis
Štádlerová, Barbora ; Musil, Stanislav (vedoucí práce) ; Spěváčková, Věra (oponent) ; Dočekalová, Hana (oponent)
Tato disertační práce se zabývá vývojem nových analytických metodologií založených na atomové fluorescenční spektrometrii - detekční metodě, která nabízí precizní a citlivé stanovení ultrastopových prvků, mezi něž patří například bismut, kadmium a nikl. Společným jmenovatelem této práce je použití nekomerčního nedisperzního atomového fluorescenčního spektrometru (AFS) vyvinutého v laboratoři. První část této práce se věnuje vývoji vysoce citlivé metody pro stanovení bismutu pomocí generování hydridů (HG) ve spojení s AFS. Bismutan byl generován reakcí s NaBH4 v prostředí HCl v uspořádání průtokové injekční analýzy a pomocí proudu nosného plynu argonu a vodíku byl unášen do atomizátoru. Byla provedena detailní optimalizace optické cesty spektrometru (pozice bezelektrodové výbojky, čoček a interferenčního filtru) a atomizačních podmínek ve dvou plamenových atomizátorech - miniaturním difúzním plamenu (MDF) a tzv. flame-in-gas-shield atomizátoru (FIGS). Bylo dosaženo výborné opakovatelnosti a extrémně nízkých mezí detekce, jmenovitě 1,8 ng l−1 s využitím MDF a 0,9 ng l−1 s FIGS. Následně byl AFS spojen s fotochemickým generátorem těkavých specií (PVG), opět v uspořádání injekční průtokové analýzy. Použitý fotoreaktor se skládal ze standardní rtuťové nízkotlaké UV výbojky ovinuté teflonovou trubičkou....
|
|
|
Vybrané anorganické kontaminanty v potravinách a možnosti jejich stanovení
Kroupová, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
Práce je věnována problematice výskytu anorganických kontaminantů v potravinách. V úvodu se zabývá výskytem jednotlivých vybraných prvků v potravinách. Koncentrace těchto prvků je nejdůležitějším faktorem pro posouzení jejich toxického působení na člověka. Aby bylo zabráněno možnému škodlivému vlivu na lidský organismus, jsou určeny limitní hodnoty koncentrací těchto prvků v jednotlivých potravinách. Práce se proto opírá o legislativu České republiky. Pozornost je také věnována biologickému monitorování, které je nezbytné k preventivním opatřením. Ve třetí kapitole jsou stručně popsány metabolické pochody jednotlivých prvků a jejich toxické účinky. Pro kvalitativní a kvantitativní vyhodnocení vzorku instrumentální analytickou metodou je nezbytné vzorek správně odebrat a před samotnou analýzou příslušně upravit. Metodika odběru vzorků a metody používané ke stanovení vybraných prvků jsou uvedeny ve čtvrté a páté kapitole. Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku vybraných toxických látek v potravinách a zároveň může sloužit jako podklad pro navazující diplomovou práci.
|
|
|
Vliv vybraných látek na stanovení antimonu atomovou fluorescenční spektrometrií s UV-fotochemickým generování těkavých sloučenin
Jelínková, Klára ; Červený, Václav (vedoucí práce) ; Nováková, Eliška (oponent)
3 Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání vlivu vybraných chemických individuí na stanovení antimonu metodou UV-fotochemického generování těkavých sloučenin s detekcí atomovou fluorescenční spektrometrií (UV-PVG-AFS). Antimon, jako toxický polokov vyskytující se převážně v třímocném a pětimocném oxidačním stavu, zaujímá důležitou roli v mnoha průmyslových odvětvích. Jeho stanovení má význam nejen z pohledu analytické chemie, ale i pro sledování environmentálních vlivů a pro lidské zdraví. Pro interferenční studie s Sb5+ byly zvoleny anorganické ionty Br− , Cr2O7 2− , I− , CO3 2− , K+ , Cr3+ , Cd2+ , Co2+ , Cu2+ , Ni2+ , Na+ , Zn2+ , organická rozpouštědla acetonitril, ethanol a methanol, dále extrakční činidla L-cystein a 2-merkaptoethanol. Možnými interferenty při stanovení Sb3+ byly zvoleny Br− , Cr2O7 2− , I− , CO3 2− , K+ , Cr3+ , Cd2+ , Na+ a Zn2+ . Roztoky interferentů byly připravovány v prostředí kyseliny octové (35%obj) a 50 g l−1 Sb3+ nebo Sb5+ . Detekční limit stanovení v režimu průtokové injekční analýzy Sb3+ byl 3,7 g l−1 pro plochu píku a 1,9 g l−1 pro výšku píku. U stanovení Sb5+ byl detekční limit 3,6 g l−1 pro plochu píku a 2,0 g l−1 pro výšku píku. RSD pro koncentraci 50 g l−1 obou iontů antimonu, vybranou pro interferenční studii, byla ve všech případech nižší než 5...
|
|
|
Kompatibilita stanovení antimonu UV-fotochemickým generováním těkavých sloučenin a atomovou fluorescenční spektrometrií s potenciálními složkami matrice
Klečková, Adéla ; Červený, Václav (vedoucí práce) ; Nováková, Eliška (oponent)
Základem bakalářské práce je UV-fotochemické generování (UV-PVG) těkavých látek antimonu. Problematikou, kterou se zabývá, jsou potenciální interferenty, které mohou měření ovlivňovat. Jako možné interferenty při uvažování o budoucí speciační analýze antimonu pomocí HPLC-UV-PVG-AFS byly zvoleny acetonitril, methanol, ethanol, L-cystein a 2-merkaptoethanol. Detekce probíhala pomocí atomové fluorescenční spektrometrie (AFS). L-cystein odezvu velmi rychle utlumil. Methanol a ethanol se chovaly obdobně. Píky zvyšovaly a snižovaly ve vlnách, kdy až v nejvyšší koncentraci úplně vymizely. Jako nejzajímavější se projevil acetonitril svými specifickými vlastnostmi, které se ve vyšších koncentracích začaly projevovat. 2-merkaptoethanol měl v menším měřítku podobné interferenční vlastnosti jako acetonitril.
|
|
|
Stanovení obsahu rtuti ve vlasech pomocí atomové fluorescenční spektrometrie
Šandlová, Petra ; Červený, Václav (vedoucí práce) ; Hraníček, Jakub (oponent)
Byla prokázána funkčnost externího modulu Millenium Merlin Satellite od firmy PS Analytical k atomovému fluorescenčnímu spektrometru PSA Millenium Excalibur od téže firmy na reálných vzorcích. Jako reálné vzorky byly vybrány vlasy. V první části bylo zkoušeno několik extrakčních postupů za účelem získání nejvyšší odezvy. Nejlepší výsledky byly získány extrakční metodou s TMAH a HCl v módu FIA-UV- PVG-AFS. V další části byla snaha optimalizovat podmínky pro separaci specií rtuti, konkrétně Hg2+ a MetHg. Optimalizovanými parametry byly: procentuální obsah organické složky v mobilní fázi, pH mobilní fáze, průtoková rychlost přidané mobilní fáze za kolonu a průtoková rychlost přidané 0,050M HCl za kolonu. Po této fázi byly odzkoušeny ještě 3 extrakční postupy: extrakce pomocí L-cysteinu s HCl, extrakce pomocí PDTC a extrakce pomocí DEDTC. Žádný z extrakčních postupů však nebyl lepší než extrakční metoda s TMAH a HCl. I přes optimalizaci metody se speciace Hg ve vzorcích vlasů nezdařila, protože získané chromatogramy neodpovídaly (ani retenčními časy) chromatogramům získaných pro směs standardů s extrakčními činidly v mobilní fázi. Posléze byly optimalizovány podmínky stanovení celkového obsahu rtuti ve vlasech metodou FIA-UV-PVG-AFS, kterými byly: průtoková rychlost nosné kapaliny, průtoková rychlost...
|
|
|
Development of Instrumentation and Methodology for Elemental and Speciation Analysis of Arsenic Based on Hydride Generation and on Atomic Fluorescence Spectrometric Detection
Marschner, Karel ; Dědina, Jiří (vedoucí práce) ; Kanický, Viktor (oponent) ; Spěváčková, Věra (oponent)
(CZ) Předkládaná disertační práce je zaměřena na speciační analýzu arsenu pomocí generování hydridů s detekcí atomovou fluorescenční spektrometrií. Generování hydridů z toxikologicky závažných sloučenin arsenu bylo optimalizováno tak, aby bylo dosaženo 100% účinnosti. Toto experimentální uspořádání bylo následně využito pro speciační analýzu arsenu v lidské moči pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí atomovou fluorescenční spektrometrií. Přesnost vyvinuté metody byla ověřena pomocí analýz vzorků lidské moči, shromážděných od pěti jedinců, srovnáním s nezávislou referenční metodou. Detailně byl studován vliv reakce tetrahydridoboritanu v kyselém prostředí na přerušení As-C vazby u methylovaných sloučenin arsenu. Výrazná demethylace byla pozorována v prostředí HCl, H2SO4 a HClO4, zatímco během generování hydridů z prostředí CH3COOH nebo TRIS pufru po předredukci L-cysteinem žádná demethylace pozorována nebyla. Tento jev ohrožuje přesnost speciační analýzy arsenu, která je založena na generování substituovaných arsanů. Na druhou stranu ale umožňuje generovat arsany z mnohem složitějších sloučenin arsenu, což bylo demonstrováno generováním těkavých arsanů z arsenocukrů. Klíčová slova: Arsen, specie arsenu, atomová fluorescenční spektrometrie, generování hydridů.
|
|
|
Studium vlastností UV-fotochemického generování těkavých sloučenin antimonu
Adámková, Dominika ; Červený, Václav (vedoucí práce) ; Hraníček, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáním atomové fluorescenční spektrometrie a atomové absorpční spektrometrie s vysokou rozlišovací schopností pro tři druhy generování těkavých sloučenin antimonu. U obou způsobů detekce atomárního antimonu tak porovnává nejrozšířenější chemické generování těkavých sloučenin (hydridů) se dvěma alternativními způsoby - elektrochemickým a UV - fotochemickým. Pro všechny uvedené kombinace byly zjištěny hodnoty výkonnostních parametrů stanovení antimonitých i antimoničných iontů. V případě chemického generování byl zjištěn překvapivě téměř čtyřikrát vyšší limit detekce iontů antimonitých ve spojení s AFS než pro spojení s AAS. Poslední část byla věnována UV - fotochemickému generování, s detekcí AAS pro Sb3+ bylo dosaženo limitu detekce 4,96 ppb, pro Sb5+ 8,63 ppb. Ačkoli UV - fotochemické generování těkavých sloučenin antimonu nedosahovalo takových hodnot výkonnostních parametrů jako chemické nebo elektrochemické generování, bylo pozorováno, že při zavádění kyslíku do aparatury se citlivost stanovení antimonu velmi zvýšila. Při interferenční studii byl také zjištěn významný pozitivní vliv Fe2+ na účinnost generování, přičemž tato modifikace částečně přetrvávala i bez dalšího přivádění těchto iontů do systému.
|
|
|
Optimalizace podmínek generování a atomizace arsanů pro speciační analýzu metodou atomové fluorescenční spektrometrie
Marschner, Karel ; Dědina, Jiří (vedoucí práce) ; Komárek, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá možností speciační analýzy arsenu založené na selektivním generování hydridů a detekcí atomovou fluorescenční spektrometrií. Bylo zjištěno, že při optimálních podmínkách atomizace v tzv. flame in gas shield atomizátoru lze dosáhnout přibližně dvakrát vyšší citlivosti a čtyřikrát nižší meze detekce než v miniaturním difúzním plameni, který je standardním atomizátorem pro atomovou fluorescenční spektrometrie. V dávkovém uspořádání generování hydridů byly dále nalezeny podmínky, kdy je možné generovat arsan z prostředí 1 mol dm-3 kyseliny chlorovodíkové a 1% roztoku tetrahydroboratu z obou anorganických forem arsenu, t.j. z arsenitanu a z arseničnanu se stejnou účinností. Ke stanovení pouze trojmocné formy bylo použito generování v prostředí TRIS pufru o pH 6 pomocí 1% roztoku tetrahydroboratu. Mez detekce pro anorganický arsen, t.j. arsenitan a arseničnan, byla 15 ng dm-3 a pro arsenitan 9ng dm-3 . Bylo zjištěno, že v dávkovém uspořádání za těchto podmínek je možné generovat odpovídající hydridy z monomethylarseničnanu a dimethylarseničnanu se stejnou účinností jako z jejich anorganické formy. Dále bylo zjištěno že, pokud se separátor fází upraví tak, že směs tetrahydroboratu a kyseliny chlorovodíkové se přivádí na dno separátoru fází, je možné generovat obě anorganické formy...
|
|
|
Stanovení Te(IV) pomocí fotochemického generování těkavých sloučenin ve spojení s atomovými spektrálními metodami
Ruxová, Helena ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Šíma, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na vývoj metody stanovení Te(IV) v kapalných vzorcích technikou UV-fotochemického generování těkavých sloučenin (UV-PVG). Jako detekční metody byly použity atomová absorpční spektrometrie (AAS) a atomová fluorescenční spektrometrie (AFS). Základem aparatury pro UV-PVG byla rtuťová výbojka obtočená teflonovou kapilárou. Pro obě detekční metody byly nejprve optimalizovány experimentální podmínky. Jednalo se především o typ, koncentraci, pH a průtokovou rychlost fotochemického činidla, délku teflonové reakční cívky, průtokovou rychlost nosného (argon) a podpůrného (vodík) plynu a teplotu atomizace. Za optimálních experimentálních podmínek byly pro obě metody zjištěny a porovnány základní charakteristiky stanovení Te(IV). Bylo dosaženo detekčního limitu 6,0 µg dm-3 , resp. 1,50 µg dm-3 při použití AFS, resp. AAS jako detekční metody. Byla provedena interferenční studie, která potvrdila významný vliv řady kationtů přechodných a hydridotvorných prvků na stanovení telluru. Samostatně byla pozornost věnována vlivu kyseliny dusičné ve vzorku. Analýzou certifikovaného referenčního materiálu, který byl vhodně modifikován (spikován), byla potvrzena vhodnost této metody pro stanovení telluru v kapalných vzorcích.
|
|
|
Interference při stanovení antimonu elektrochemickým generováním těkavých sloučenin a atomovou fluorescenční spektrometrií
Kostúrová, Dominika ; Červený, Václav (vedoucí práce) ; Nováková, Eliška (oponent)
Antimon je vysoce toxický prvek, který se přirozeně i lidskou činností dostává do životního prostředí ve velmi malých koncentracích. Z tohoto důvodu je zapotřebí stanovovat jeho ultrastopové množství v různých vzorcích jako jsou například voda, půda a biologické materiály. Vzhledem k různorodosti matric takovýchto vzorků, je stanovení antimonu problematické, kvůli častým inteferencím. Cílem této bakalářské práce byl výzkum vlivů různých interferentů na stanovení antimonu elektrochemickým generováním těkavých sloučenin a atomovou fluorescenční spektrometrií. Dohromady bylo změřeno 18 interferenčních závislostí při stanovení antimonitých a antimoničných iontů. Pro interferenční studii byly vybrány následující ionty SO4 2- , Cl- , NO3 - , NO2 - , Fe3+ , Fe2+ , As3+ , Se4+ a Bi3+ . Nejzajímavější průběh koncentrační závislosti ze všech interferentů měl ion As3+ , který by bylo možné využít jako vhodné aditivum pro zvýšení citlivosti stanovení antimonu.
|
host ::
RSS.